neděle 29. května 2016

Otevřený dopis delegátům Synodu Slezské církve evangelické a.v., který bude zasedat ve dnech 03. - 04. 06. 2016.

Smilovice, 28. 05. 2016

Vážený synode!

Náš vznešený Spasitel nás vykoupil svou vlastní krví, abychom jej následovali. Je smutné, že naše církev stále lpí na kontroverzním partnerství s církví, která otevřeně zpochybňuje evangelijní poselství o Ježíši Kristu. Není divu, že taková církev popírá Boží stvořitelský řád ustanovující manželství jednoho muže a jedné ženy, stejně jako Boží přikázání a další ustanovení na ochranu rodiny. Ve svém sveřepém lpění na tomto rozvratu křesťanských základů dospěla až k žehnání svazků stejného pohlaví a ordinaci homosexuálů. Toto je v příkrém rozporu s Božím slovem, které v křesťanské církvi má být normou norem ve všech otázkách víry a života.

Svrchovanému Bohu patří výsadní postavení v lidském myšlení i jednání. Upřímná láska k Pánu Bohu nás musí vést k respektování jeho zjevení a jeho vůle. Písmo svaté nám mluví o Ježíši Kristu, Božím Synu narozeném z panny a počatém z Ducha (Lk 1,34-35), ukřižovaném, vzkříšeném a nade vše vyvýšeném. Tento tělesně vzkříšený Kristus se zjevil svým učedníkům, pojedl před nimi a řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých, v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Vy jste toho svědky“ (Lk 24,46‑47). Církev buď je svědkem ukřižovaného a vzkříšeného Krista, pak v moci Ducha svatého roste a přináší požehnané ovoce ke slávě Pána Boha, anebo není církví, i kdyby měla důstojné hodnostáře a vznešené obřady. Pán Ježíš řekl saduceům, kteří nevěřili ve vzkříšení: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží!“ (Mk 12,24). Společnost bez Krista zjeveného v Písmu svatém, byť se považovala za církev, se sama rozkládá a hyne.

Poznávání Boha vzbuzuje bázeň před ním, rozněcuje lásku k němu a vede k upřímné snaze žít podle jeho přikázání. „V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání“ (1 J 5,3). Pán Ježíš přikázání včetně těch na ochranu manželství a rodiny, jež zpochybňují některé církve, zdůrazňoval ještě více než Mojžíš (Mt 5,17-32; 18,6-9; 19,1-12 a další). Církev žije a roste pouze z Ježíšova spásného díla, v tom i z jeho učení, a nikoli z lidských výmyslů. Pán Ježíš řekl: „… učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,20).

Vážení synodálové, milí bratři a sestry! Nezapomeňte, že slib skládaný při zahájení funkce každého z Vás jako delegáta synodu zavazuje k odpovědnosti před Pánem Bohem a k věrnosti Písmu svatému. Slovo Boží nás varuje před spolčením se s těmi, kteří Boží přikázání berou na lehkou váhu. „Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor… Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností. Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal…“ (Př 28,4.9-10). Pán Bůh je trpělivý, ale zarputilé volá k odpovědnosti. „Když já Hospodin, promluvím, mluvím slovo, které se splní bez odkladu. Za vašich dnů, vzpurný dome, mluvím slovo a také je splním…“ (Ez 12,25).

Pán Bůh nám dává milost nikoli proto, abychom znovu hřešili nebo jiné v hříchu utvrzovali, nýbrž proto, abychom činili pokání a přinášeli ovoce víry k Boží slávě. V našich chrámech pravidelně zaznívá Áronovo požehnání (Nu 6,24-26). Takto se hlásíme k tisíciletému dědictví Božího lidu a vyjadřujeme tím touhu po Boží přízni. Stačí je ovšem jen odříkávat nebo slyšet, aby Pán Bůh nad námi rozjasnil svou tvář a obrátil ji k nám? Nikoli! Pán Bůh nežehná zvrhlému čvachtání v duchovní a mravní špíně. Naopak nás důrazně varuje: „Protože se mi zpronevěřili, skryl jsem před nimi svou tvář a vydal jsem je do rukou jejich nepřátel, takže všichni padli mečem. Jednal jsem s nimi podle jejich nečistoty a nevěrnosti. Skryl jsem svou tvář“ (Ez 39,23-24).

V Božím úmyslu je zázračná proměna života. Naší odpovědí má být poslušnost a radostná příprava na setkání s Pánem Ježíšem Kristem. „A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich“ (Ez 36,26-27).

Je nejvyšší čas skončit s přitakáváním k učení brunšvické a jí podobných církví, které opouští základy křesťanské víry, vzít vážně Písmo svaté a činit pokání. „Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami“ (Žd 13,8-9).

S úctou a přáním Božího požehnání

Stanislav Piętak, Ph.D.,

emeritní biskup